Jaro je tady!!!
23. dubna 2012 v 7:50 | Katka P.
|
Příběhy ze života
Zdravíme z Ostravy.
Jaro je tady. Definitivně a nenávratně a svědčí o tom nejen zlepšující se počasí, ale i to, že Bria hárá. Zvládá to mnohem lépe než loni na jaře a páníčci taktéž. Akorát je smutná (a Rowdy možná ještě více), že se nemůžou vidět... Tak ještě pár dní musí vydržet :)
Jaro je také úplný "rozběh" naší běhací sezóny. Na posledním běhu jsme viděli pána s koněm, tak jsme se u něj zasekli. Rowdy na koně koukal, jako na zjevení a koník kýval hlavou :D. Asi si povídali. Hádám, že Rowdy říkal, že už se mu běžet nechce...
Holt musíme oba trénovat. Takže vzhůru do toho a užijte si krásné jarní dny jako my!
K,M,R
Slovem paničky...
14. března 2012 v 17:33 | Katka P.
|
Příběhy ze života
Milí přátelé a čtenáři,
děkuji za projevenou přízeň, přestože naše příspěvky valně nepřibývají. Nebudu se vymlouvat a rovnou přistoupím k povídání, jak žijeme. Do roku 2012 jsme vstoupili zcela jinak než do toho loňského. Přibyly nám nové sny, přání, poznatky a zkušenosti, ale hlavně jsme do něj vstoupili s velkou vervou a nasazením. Nasazení je jak povinnostní, tak příjemné. Jednoduše - užíváme si, co se dá. Každý si představí jako "užívat si" něco jiného a všechny nápady by byly správně. Přece každý z nás má svoje malé či větší chvilky radostí v něčem jiném, a proto si nechám pro sebe, jak si konkrétně užíváme my, a také proto, že to není předmětem tohoto blogu (i když! - můžete namítnout, jak moc pes ovlivňuje náš život...). Vedlo mě to však k zamyšlení, a protože tento blog není o nás, ale o naší největší radosti, bylo by zajímavé zhodnotit, jak si užívá rok 2012 Rowdy. Rowdy s rokem 2012 dostal nové krmivo Nuova Fattoria a zjevně mu prospívá i chutná a také dostal novou přezdívku. Možná jsem to ještě nezmínila, ale vždycky máme pro něj nějakou naši soukromou přezdívku a ta se po čase mění, když nás napadne nová a výstižnější, snad i roztomilejší (?). Samozřejmě se to netýká okruhu zdrobnělin skutečného jména psa. Dáváte Vašemu psovi taky nějaké osobní přezdívky? Prozradím Vám tu naši... Aktuálně je Rowdy v soukromí Šamšula :-D. Líbí?
Taky jsem se zapřemýšlela, že letos bude mít Šamšula na dortu už 4 svíčky a s páníčkem jsme se celkem zděsili, jak to letí. Vždycky vzpomínáme na momenty, kdy jsme jej vybírali a druhý den byl doma. Jak jsem pro něj jela s mamkou do Prahy a koupili jsme mu špatné žrádlo, které nežral (jen nutné minimum) a pak jsem si dávala piškoty a při jejich otevření náš brouček úplně šílel. Tehdy mi došlo, že mu to jeho žrádlo nechutná a jeli jsme večer s Míšou (paníčkem) honem do příbramského nonstopu koupit štěněcí masové kapsy.... To byl první týden. Vzpomínáme na to, jak se doma počůrával a pokakával, protože ho jeho chovatelka nic nenaučila (štěňata byly na zahradě a jen je chodila krmit) a my jsme s tím bojovali skoro půl roku než jsme ho to definitivně odnaučili...
No, je to už dávno. My jsme starší, Rowdy je dnes fešák a klidný, suverénní pes a taky jsme se posunuli o 420 km na východ...
Rowdy s námi dnes drží v každodenním životě krok a zvládá všechny naše nároky a po celém tom dni, kdy jsme v nasazení přichází vždy večer jeho chvilka. To když povinně odložíme povinnosti a relaxujeme v centu našeho života - obýváku. Sedíme na sedačce, kouříme vodní dýmku, povídáme si a to je jeho chvíle, kdy si nás užívá. Rowdy si nás vlastně užívá celý den. I když jsme doma, ale nemůžeme si jej všímat kvůli jiné činnosti, je stále poblíž, aby na nás viděl nebo v klidu spí, ale vždy ve stejné místnosti, kde jsme my. Jakmile se někdo vzdálí, hned rozlepí oko, aby zjistil, kdo mu chybí a kam šel, a jestli se mu vyplatí se jít podívat za jeho člověčím kamarádem.
Tomu říkám užívat si život :)
Taky mě napadlo sepsat k tomu Rowdyho zlozvyky, jednorázové úlety nebo roztomilé návyky...
Než k tomuto přistoupím, napíšu pár slov o pinčí slečně Brie, aby v Písku věděli, že je v pořádku, a proto jestli se nemůžete dočkat seznamu, můžete rovnou přistoupit k dalšímu odstavci a pak se k tomuto vrátit :). Briuška je v pořádku, je to pěkný divočák a se vším je rychle hotová, ale je milá a vždy se ráda příjde pomazlit. V době enormních mrazů jí praskala kůže na uších až do krve. Naštěstí to panička včas podchytila a brzo se to zahojilo. Paní doktorka chtěla ouško dokonce řezat, ale to nepřicházelo pro páníčky v úvahu! V současnosti je to v pořádku a Bria se má k světu. Je ráda, že se trochu oteplilo, protože mrazy jí neseděly.
A teď už k samotnému seznamu Rowdyho rošťáren. Bude asi trochu chaotický, přesto věřím, že v některých bodech najdete svého psa nebo Vás napadne nějaká zvláštnost, kterou dělá jen on/a a napíšete mi ji do komentářů!
Rowdy:
- mi jednou v noci vypil čaj z nočního stolku
- má rád česnek, hlavně v česnekové pomazánce
- sedí denně na taburetce v ložnici a dívá se ven z našeho sníženého okna
- nesnáší létající balóny (jeden z mála případů, kdy doma štěká a vrčí)
- hází věci z balkónu a dívá se na mě, jako by chtěl, abych z toho devátého patra pro jeho zamilavanou věc skočila
- chrápe
- si každou noc lehne vedle postele (nikdy by dobrovolně nespal v jiné místnosti než my)
- si někdy vleze pod mojí půlku postele a tam se veškeré zvuky, které Rowdy vydává, rozléhají jako z megafonu
- líže, všechno - nás, postel, povlečení, pelíšek, molitanovou boudu, koberec, podlahu, sedačku a někdy si přilízne i stěnu (na chuť)
(pozn.: teď, když sepisuji tento seznam, Rowdy leží ve své boudě a celou jí hlasitě a s mlaskáním olizuje)
- s námi několik dní plaval na Orlíku a pak 14 dní nemohl zvednout ocas
- sežral zelený chleba, opuchl tak, že přes převislou kůži na hlavě ani neviděl a doktor mu musel dát injekci
- jednou rozkousal a snědl sekundové lepidlo a nic mu nebylo
- v mládí (do 1,5 roku) snědl spoustu věcí, které (normální) psi nejí; jmenovitě dva dálkové ovladače, několik proutěných košíků, začal okusovat několik CD, ale nedokončil, dále sáčky, jeden sáček i s kostí, plastový plot, několik špačků od cigaret, a další...
- nesnáší lepící pásky (při zvuku, když ji rozlepujeme, tak se schovává)
(další bude doplněno, musíme s páníčkem trochu zavzpomínat...)
Pro koníky
29. listopadu 2011 v 21:24 | Katka P.
|
Moji kamarádi
Zdravíme koníky!
U nás je všechno, jak se říká, "v cajku". Jen ten čas nám chybí. Páníčci studují, pracují a snaží se odreagovat se mnou na procházce nebo nějak kulturně a taky jsme měli návštěvu z Hong Kongu. Nepsali jsme dlouho, právě z časových důvodů, tak teď to napravíme a přidáme i fotky.
Briuška byla na podzim nachlazená a dostala dokonce antibiotika, tak jsem si s ní moc nepoběhal, ale už je v pořádku a vybavená šatníkem oblečků, chodí ven. Je pravda, že se jí do zimy moc nechce. Taky jsme jí párkrát hlídali a vzali jsme jí na chalupu. Občas se proběhla s Brixem a se mnou venku, ale nejvíce se hřála na kožešině u krbu v pozici "hlídače ohně". Páníčky pouslouchá dobře a je to jejich miláček!!! Vždycky, když chce pomazlit, tak si sedne naproti své "oběti", sklopí uši dozadu a vykulí oči a tváří se tak, že by jí jeden dal korunu :-).









Bria
12. července 2011 v 22:09 | Katka P.
Přidávám fotky s Briou z pátečního hlídání :-)




Narozeniny - třetí...
12. července 2011 v 22:06 | Katka P.
Zdravíme všechny čtenáře a omlouváme se za málo aktualizací a zpráv a naší smečce. Jsme toto léto dost vytíženi, ale daří se nám dobře. Přidáváme fotky z Rowdyho narozeninové "párty".
Pěkné léto přejí
Bria a Rowdy :-)



Poprvé
8. března 2011 v 14:10 | Katka P.
|
Příběhy ze života
Zdravíme všechny,
tak jsme se po týdnu vidali na osudné místo, tedy do parku. Po týdnu, kdy jsme chodili jen na krátké procházky to byla celkem velká změna. Taky Rowdy se choval jako puberťák a běžel za prvním psem, kterého viděl a i přes mé volání, aby se vrátil nebo aspoň zpomalil, si běžel zadovádět. Myslím, že fenka tomu nebyla moc nakloněná, protože ho pořádně poštěkala a pak už se ode mě nehnul. (Hlavně, že mi včera doktorka řekla, že blbnout by ještě s pejskama neměl). Dále jsme se drželi v místech, kam nikdo moc nechodí a dalšího pejska jsme naštěstí nepotkali. Přiznám se, že jsem toho prvotního setkání tak trochu využila, protože přece jenom týden bez kontaktu se psím světem byl pro našeho společenského psa krutý, a tak bych řekla, že dále už by se ani o další pejsky nestaral, ale potřeboval dostat svou "dávku" psí společnosti. Už trochu poklusává, otok splaskl a kulhá méně, takže snad je to na dobré cestě. :-)

Jak to vypadá s lazarem
7. března 2011 v 17:04 | Katka P.
|
Příběhy ze života
Zdravím, všechny.
Protože má Rowdík stále bolavou tlapku a je unavený, tak píšu opět za něj :-D. Tak většina lidí, včetně fóra pana Desenského, se shodli, že se v případě Briina "zákroku" jedná o náhodu. Druhá věc je, že paní veterinářce i nám to stále vrtá hlavou. Přece jenom je na tom psím světě něco magického a nepoznaného, nemám pravdu? :-). Když už jsem u veteriny, tak tu jsme dneska navštívili, aby nám nohu zkontrolovali. Rowdy nezapřel svůj charakter a naproti tomu, že většina psů má z veteriny trauma a třepe se už v čekárně, tak on chtěl (jako vždy) prozkoumávat a seznamovat se s ostatními pejsky (zejména fenkami). Paní doktorka hned, když jsme vešli zvolala, že chodí normálně a smála se od ucha k uchu. Zřejmě byla ráda, že neudělala nevratný řez u tak mladého psa a navíc se to viditelně hojí. Takže amputovat se nebude a opravdu šlo asi "jenom" o vykloubení. Do konce týdne máme antibiotika, ale můžeme chodit na delší procházky. Jenom nesmíme dovádět s pejsky. Každopádně, co je pár dnů, týdnů oproti tomu, že bude zdravý a snad bude běhat v pořádku do konce života? Teď pomalu začneme zatěžovat delšími procházkami a snad se tlapka brzo zahojí. Nicméně to vypadá, že to bude mít dobrý konec, jak jsem doufala v minulém příspěvku.
Zdravím za všechny z naší smečku a opět žádám o držení palců a tlapek :-)
Katka
Náhoda nebo záměr?
3. března 2011 v 15:42 | Katka P.
|
Příběhy ze života
Zdravím všechny čtenáře blogu.
Tento hořkosladký příběh, který se stal včera se prostě nedal nenapsat...
Šla jsem s mamkou nakupovat a Michal (manžel) si vzal její fenku Briu a našeho Rowdyho do parku, aby se vylítali. Rowdy si hrál s pejsky a najednou začal srdceryvně kňučet a svalil se na zem. Míša k němu šel a jedna z fen, se kterou si hrál ho k němu ani nechtěla pustit. Jednoduše zraněného Rowdyho bránila. Nakonec M. zjistil, že má Rowdík ohnutý jeden drápek cca o 60°. Připnul si Briu a šel s nimi na veterinu, která je naštěstí hned vedle parku. Doktorka udělala RTG a řekla, že se oddělil poslední článek prstu a bude to muset amputovat. Rowdy se nemohl ani postavit, a tak ležel a pravděpodobně vysílením z bolesti usínal než doktorka připravila věci na operaci. V tom mu Bria na tu bolavou nohu skočila. Doktorka Rowdyho připravila na operaci a uspala. Po chvíli volala Míšu dovnitř a řekla mu, že neví, jak se to stalo, ale jak mu na to Bria skočila, tak mu to vrátila zpět do jamky. Prý to konzultovala s kolegou a zkoušeli hybnost, která byla normální jako u zdravého drápku. Takže jsme si Rowdyho odvezli "zfetovaného" domů s tím, že počkáme, zda to sroste nebo to bude muset amputovat. Na nohu může našpápnout, i když trochu kulhá, ale doufáme, že tento příběh bude mít šťastný konec a operace nebude nutná.
Co nás všechny zaráží je, jestli to byl Briin záměr a věděla, co dělá nebo jen náhoda? Myslím, že všichni víme, že v psí říši je možné všelicos a pejsci se ve smečce vzájemně léčí. Psala jsem dokonce dotaz panu Desenskému do jeho poradny. Jakmile příjde nějaká odpověď, tak ji sem dám. Jsem sama zvědavá, jaká bude. Myslím, že to je jediný člověk, který by mohl zodpovědět, jak to je.
Zdravíme z Ostravy především do Písku, okdud malá zachránkyně pochází (www.otavskykonik.cz)
Držte nám palce :-)
Šťastné a veselé jsou za námi
3. ledna 2011 v 12:47 | Katka P.
|
Příběhy ze života
Všichní psí i nepsí přátelé,
na úvod přeji samozřejmě všechno nejlepší do Nového roku, i když na jednom nejmenovaném rádiu říkali, že 3.1. už se nepřeje, ale my jsme stejně vždy ve skluzu, takže jako loni přejeme opožděně :-). Ale polepšili jsme se o 5 dní, protože v roce 2010 jsme přáli až 8. :-D A co jsme vlastně všechno dělali, že jsme dříve nenapsali, jak se nám daří? Již ve středu před Štědrým dnem jsme všichni (včetně Brii a jejích páníčků) odjeli na chalupu, kde jsme strávili celé svátky až do včerejší neděle. Samozřejmě jsme sportovali a chodili na běžky a běhali kolem domu. Bria mě za ty dva týdny výškově přerostla a jejím nejoblíbenějším škádlením se stalo sezení na mě, když jsem byl k smrti unavený z celodenního vytí do neznáma. Také dostala přezdívku "strážce ohně", protože vždy, když vyhasl v krbu oheň, tak na lidskou smečku vrhala škaredé pohledy. Když se před Silvestrem udilo maso, tak jsem zase já dostal přezdívku "strážce masa". Ne, že bych ho nějak hlídal, ale šmejdil jsem kolem uzáku, jestli bych se nedostal dovnitř... Na Silvestra jsem byl jako každoročně klidný... Mě nějaké dělbuchy přece nevyvedou z míry. Brix se zdál být také celkem v klidu, ovšem malá Briuška tedy v klidu nebyla. Měla velký strach, tak snad příští rok, až z ní bude velký pinč, to bude také snášet lépe.
Na závěr to nejdůležitější - co bylo pod stromečkem. Dostal jsem psí pláštěnku, uzené uši, směs dobrot a hlavně nový pelíšek, který se mi opravdu líbí a doplňuje můj květinový koutek :-)

Fotky, jak mě malá dračice mordovala a jak jsme si užili Vánoce ZDE...
Rowdy
Bíglí Vánoce 2010
20. prosince 2010 v 15:45 | Katka P.
|
Moji kamarádi
Zdravím všechny čtenáře. Letos jsme opět vyrazili na Bíglí Vánoce k Evě Cenkové do Morkých Lazců. Zúčastnili jsme se již druhý rok a opět to byla velmi vydařená akce. Bylo snesitelných -4°C oproti loňským -14 st. Akorát ke konci začínal foukat vítr, což nebylo moc příjemné. Opět se po pořádném proběhnutí a vzájemném seznamování bíglíků předávaly dárky. A to tak, že každý páníček dal do prostřed kruhu za svého pejska/své pejsky balíček či balíčky a potom se chodilo podle věku a každý pes si vybral dáreček podle čichu sám. Opět byl přichystán čajík a na závěr se dalo dohromady i nějaké cukrovíčko pro lidskou osádku.

Všem přejeme krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku 2011!!! K+M+R
Další články
- Tak jde čas... 12. prosince 2010 v 20:01
- Tak různě 30. listopadu 2010 v 19:16
- Hlídání paničky 1. listopadu 2010 v 12:51
- Spinkání 29. října 2010 v 7:49
- Bria opět na návštěvě 22. října 2010 v 20:42